posted by David H. on Čvn 8
Nový rok 2020 s sebou přinesl i jednu poměrně zásadní změnu související s emisními limity pro nově vyrobené automobily. Došlo k dalšímu zpřísnění emisního limitu pro oxid uhličitý, jehož dosažení je pro klasické spalovací motory téměř nereálné. Jedná se tak o další krok, kterým jsou automobilky nuceny přeorientovat svou výrobu směrem k ekologičtějším alternativním vozům.
Jeden gram za sto milionů eur
Nově uváděné automobily by neměly v průměru vypouštět více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. To současně odpovídá spotřebě 4,06 litrů benzínu nebo 3,54 litrů nafty na sto kilometrů. Až dosud přitom byl limit 120 gramů oxidu uhličitého na kilometr, došlo tak ke zpřísnění téměř o čtvrtinu. Automobilové firmy má tento limit nutit k větší orientaci na hybridní vozy a také elektromobily. Splnění limitu je pro automobilky finančně velmi náročné, výrobců udávají, že v průměru každé snížení emisí oxidu uhličitého o pouhý jeden gram je stojí přibližně sto milionů euro, které musí věnovat do vývoje speciálních technologií. Pokud nově vyrobené vozy tyto limity nesplní, hrozí automobilkám poměrně tučná pokuta, mělo by se jednat o dva a půl tisíce korun za každý gram oxidu uhličitého navíc.
Budoucnost je v alternativních pohonech
Zavedení tohoto nového emisního limitu pro oxid uhličitý je určitým prvním krokem, který je spojený i s budoucí normou Euro 7, u které se předpokládá, že běžné spalovací motory ji nebudou schopny splnit, a plánuje se také nová metodika měření emisí. Za pět let, tedy v roce 2025, by mělo dojít k dalšímu zpřísnění tohoto limitu a o pět let později znovu. Plán Evropské unie totiž je, aby byl do roku 2030 podíl elektromobilů na všech prodaných vozidlech alespoň třetinový. V současné době tento podíl splňuje pouze Norsko, které majitele elektrovozidel podporuje bohatými dotacemi a dalšími výhodami spojenými s jejich používáním.
posted by David K. on Dub 17
Zvažujete do firmy pořídit elektromobil? Elektromobilita je v dnešní době stále populárnějším tématem a upíná se na ní čím dál více komerčních subjektů. Mezi ně mimochodem patří společnost CDS CARS s.r.o., která se také vydala touto cestou. Splnila podmínky hned dvou dotačních projektů, jež následně získala a zrealizovala.
Kompaktní nabíjecí stanice
První projekt byl zaměřen na vybudování kompaktní nabíjecí stanice s využitím integrovaného OZE. Výsledkem tohoto dotačního titulu je dostatečně prostorné kryté stání, kde je možné dobíjet elektromobily.
Tato nově vybudovaná kompaktní stanice je navíc obohacena o integrovaný OZE, a to přesně o fotovoltaický systém. Realizace tohoto projektu proběhla v období 5/2017 až 6/2018. Způsobilé výdaje činily 505 682,60 Kč a poskytnutá dotace byla ve výši 404 546,08 Kč.
Dva firemní elektromobily
Společnost CDS CARS s.r.o. uspěla také v rámci druhé dotace, jejímž výsledkem bylo pořízení dvou elektromobilů. Ty nahradily dvě stávající firemní auta a nyní jsou využívány pro provoz na kratší a středně dlouhé vzdálenosti. Jejich užití se pozitivně promítá do nižších provozních nákladů vozového parku firmy.
Oba dva vozy a vybudovaná dobíjecí stanice jsou praktickým přínosem pro společnost CDS CARS s.r.o. K realizaci této dotace došlo v období 2/2018 až 2/2019. Výše způsobilých výdajů byla 805 000 Kč a velikost dotace činila 603 750 Kč.
Evropský fond pro regionální rozvoj
V obou dvou případech společnost CDS CARS s.r.o. www.smartev.cz využila dotační prostředky Evropské unie. A to v rámci operačního programu s názvem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – II. Výzva. Bylo to v případě akumulace energie a elektromobility. Výsledkem obou dotačních titulů je fungují řešení šetrné k životnímu prostředí a přispívající ke snižování CO2 v ovzduší.
posted by David K. on Dub 6
Autonomní vozidlo je pojmem, se kterým se budeme v budoucnu setkávat čím dál častěji. Tento výraz má jednoznačný význam. Jde o samořízené motorové vozidlo, jež ke svému provozu nepotřebuje žádného řidiče. Pojem autonomní je v tomto směru hodně obecný, protože na trhu se můžete setkat hned s pěti úrovněmi automatizace, s nimiž vás nyní seznámíme.
Úrovně autonomního řízení
Na počátku všeho je pochopitelně nulová automatizace, v rámci níž vůz vydává maximálně výstražná upozornění, ale o všechno ostatní už se musíte starat sami. To v případě prvního stupně narazíte na adaptivní tempomat a na systémy jako udržování v jízdním pruhu nebo zabránění nárazu. Druhý stupeň vypovídá o částečné automatizaci, kdy může systém zasahovat do řízení, a to změnou rychlosti jízdy a otáčením volantu. Člověk ale musí být vždy na pozoru, aby mohl zasáhnout.
Autonomní řízení přichází spíše s třetím stupněm automatizace, kdy už si můžete na rovnějších úsecích užívat zcela automatického provozu. Ten v podání vysoké automatizace nabývá se čtvrtým stupněm, kdy do řízení už nemusíte zasahovat v podstatě vůbec. Jen v případě zhoršeného počasí či jiných nepředvídatelných věcí. Za plně autonomní, respektive automatické řízení je považován pátý stupeň, kdy stačí jen nasednou a zadat patřičný cíl.
Co je potřeba pro autonomní řízení?
V závislosti na konkrétním stupni autonomního řízení jsou zapotřebí nejrůznější systémy, které začínají GPS lokalizátory a pokračují přes radary, lidar a končí počítačovým viděním. V tomto ohledu dochází k neustálému vývoji a na trhu jsou představovány novější a vybavenější koncepty zaměřené na autonomní řízení. Tak uvidíme, na co se můžeme těšit v následujících letech, protože automatizované řízení je už dlouhodobě a celkem úspěšně testováno například ve Spojených státech amerických.
posted by David H. on Bře 23
Snižování emisí a ekologické zátěže z motorové dopravy je velké téma nejen v rámci Evropské unie. Je potřeba zavádět účinná opatření, aby docházelo ke snižování vlivů na přírodu a životní prostředí. Proto EU zavádí nový systém monitorování spotřeby, který by tomu měl napomoci.
Spotřeba pod přísným dohledem
Evropská unie chce monitorovat spotřebu každého auta a sledovat její odchylku od normované spotřeby. Řidiče chce pomocí dalších nástrojů a poplatků následně přinutit jezdit úsporně. EU proto vyvíjí mechanismus sledování reálné spotřeby auta, její porovnávání s výrobcem udávanými hodnotami a na základě zjištěných údajů vyvozování důsledků pro řidiče. Sběr dat má posloužit nejen ke statistickým účelům, ale především k prevenci znečišťovaní a většímu si uvědomění osobní zodpovědnosti za stav životního prostředí.
Sběr dat reálné spotřeby aut dnes není po technické stránce žádný problém. Prakticky každé auto je vybaveno palubním počítačem sledujícím mnoho provozních údajů, které jsou za určitých podmínek k dispozici. Aby se však EU pojistila, od začátku roku 2020 bude muset každé nové vozidlo umět sledovat svou reálnou spotřebu a údaje o ní ukládat do paměti. Po roce 2021 pak i každé nově prodané auto bude muset toto zvládat. Momentálně se pracuje na mechanismu sběru údajů, na základě kterých by se mohli dělat potřebné zásahy, případně opatření.
Větší důraz na ochranu prostředí
Nahlas se dokonce uvažuje o obdobě jakési daně za nadlimitní znečišťování ovzduší. Možná to zní dost nepravděpodobně, ale časy se mění a my se musíme k ochraně přírody skutečně postavit čelem. Je tedy možné, že i takové změny nás v budoucnu čekají. Toto má být jen první krok, který vůbec umožní získávat a analyzovat data, která jsou doposud pouze odhadována na základně údajů od výrobců. Řada lidí s tímto monitorováním nesouhlasí, ale na druhou stranu může pomoci zjistit objektivní zátěž, jakou auta mají pro naši planetu.
posted by David H. on Bře 2
Jezdíte často přes Německo? Jejich dálnice a silnice jsou mezi českými řidiči poměrně oblíbené – jsou zdarma, v dobrém stavu a na dálnicích navíc neplatí žádný rychlostní limit. Pro milovníky rychlé jízdy tedy naprosto ideální kombinace. Jenže i v Německu začíná přituhovat a pro bezohledné řidiče se situace po novelizaci některých pravidel trochu komplikuje. Mění se pokuta za nevytvoření záchranné uličky pro vozidla IZS, nebudete moci stát ve druhé řadě nebo na cyklotrase či pěší zóně a mnoho dalšího.
Radary už neošidíte
V prvé řadě zapomeňte na používání jakýchkoliv aplikací, které vás mají upozornit na radary. Pokud budete tuto službu využívat, vystavujete se pokutě 75 EUR. Rozhodně se nevyplatí to riskovat. Další změny zahrnují například větší vzdálenost při parkování před křižovatkou. Ve městech si tedy dejte pozor, kam vaše auto odstavíte. Pro lepší výhled řidičů do křižovatky budete muset nově parkovat dále od hrany křižovatky. A zdá se, že policisté budou v kontrole dodržování tohoto nařízení poměrně nekompromisní.
Sanitce nechte prostor
Důležité je také pravidlo ohledně vytvoření záchranné uličky pro průjezd sanitky. Ti, kteří nevytvoří záchrannou uličku, mohou odejít s pokutou až 200 EUR a získají dva trestné body do karty řidiče. V budoucnu se dokonce uvažuje o zákazu řízení na jeden měsíc. Pokud však pojedete vytvořenou záchrannou uličkou, hrozí vám pokuta nejméně 240 EUR, dva trestné body a zákaz řízení až na jeden měsíc.
Cyklista v bezpečí
Řada nových pravidel se týká také vztahu mezi cyklisty a řidiči. Zdá se, že v posledních letech přibývalo nehod a různých kolizí mezi auty a cyklisty. Existují například nová pravidla pro předjíždění cyklistů, kdy je nutné dodržte určitý minimální odstup. Na některých komunikacích dokonce může správce zcela zakázat předjíždění jednostopých vozidel.
posted by David H. on Úno 17
Většina lidí spíše touží po velkém autě a šetří třeba i celé roky, aby si mohli pořídit vůz svých snů. Velké, ale vždy nemusí znamenat lepší, za neuvěřitelné peníze se prodává i velice malinké autíčko, resp. vůbec to nejmenší auto na světě. Mezi lety 1963 a 1964 bylo vyrobeno jen 47 vozítek Peel P50. Drží dodnes rekord jako nejmenší auto světa. A cena? Přibližně tolik jako zcela nové Porsche.
Malé a lehké jako pírko
Firma Peel Engineering Company se tehdy rozhodla, že bude vyrábět miniaturní auto, které bude snadné kdekoli zaparkovat, bude mít malou spotřebu a vůbec bude prostě kompletně malé. Na ostrově Man tak vzniklo auto s takřka neuvěřitelnými rozměry – jen 1,32 metru na délku, 1,2 metru na výšku a 1 metr široké. I takové malé vozítko ale potřebuje spolehlivý motor, i když úplně mu stačil motor motocyklový. Je to vzduchem chlazený dvoudobý jednoválec Zweirad Union o objemu 49 cm3, s výkonem 3,1 kW (4,2 k) při 6800 ot. /min. Jeho síla je přenášena na jediné zadní kolečko pomocí řetězu. Autíčko se pyšnilo nejen velice skladnou velikostí, ale i nízkou hmotností. Neváží víc než štíhlá dospělá žena – pouhých 59 kilo. Řada mužů by jej tedy bez potíží mohla jednoduše chytnout do podpaždí a vyrazit s ním téměř kamkoliv. Kvůli své malé velikosti nedostalo ani zpátečku. Byla by moc drahá a nepotřebná, když auto lze snadno vzít a otočit tam, kam je potřeba.
Sběratelský kousek
O tomto malém skvostu na kolečkách se ale příliš nevědělo, jaksi si nenašel svou klientelu. To však platilo jen do roku 2007, kdy jej na testování dostal slavný motoristický pořad Top Gear. V rámci testování v něm Jeremy Clarkson zajel i do budovy vysílání BBC, vyjel s ním výtahem a zúčastnil se v něm i porady vysílání. A tak se toto neuvěřitelně malé autíčko dostalo do širšího povědomí veřejnosti, a tím začala stoupat i jeho cena. Ačkoli původní cena byla někde mezi 179 až 199 librami (dnes v přepočtu 6200–6900 Kč), na aukci před několika lety bylo vydraženo za 100 000 liber (3,5 miliónu korun).
posted by David H. on Úno 3
Je vám klastické auto již malé? Máte velkou rodinu a zvažujete koupi malé osobní dodávky? Poradíme vám, jak vybrat tu správnou pro vás, ve které se bude pohodlně cestovat a vejde se tam nejen vašem početná rodina, ale také veškerý náklad a zavazadla. Na výběr je řada modelů, které budou více či méně vyhovovat skoro každému. Na značce ale tolik nesejde, důležité jsou jiné věci.
Staré není lepší
Začněme u varianty nákupu zcela nové dodávky, která je logicky nejpohodlnější a nejjistější. Je to ale finančně nejnáročnější varianta, a pro mnohé je tedy zcela nedostupná. Navíc zcela nové auto velmi rychle ztrácí na hodnotě, což může být další důvod, proč se raději poohlédnout po ojetém voze. Budete-li mířit na staré vozy, které jsou finančně nejdostupnější, můžete sice financovat třeba i zcela z vlastních zdrojů, ale starý vůz představuje velké riziko. Nejrozumnější volbou se tedy jeví stará dobrá zlatá střední cesta, spočívající jen v málo opotřebované a pár let staré dodávce. Možná budete muset zvolit financování na splátky, ale tato investice bývá z dlouhodobého hlediska nejrozumnější.
Záruka
S ohledem na stáří auta je možná dobré zamyslet se i nad možností záruky. Lidé většinou při výběru ojetiny vůbec nepočítají, že by mohli na vůz dostat záruku. Jenže v dnešní době není výjimkou, že výrobce poskytuje prodlouženou záruku klidně i na pět let, případně ji za poplatek prodlouží. V případě, kdy se jedná o takto relativně nový vůz, je velká pravděpodobnost, že by případné vady mohly být ještě po nějaký čas kryty výrobcem, což je jistě velké plus.
Co tedy při nákupu dodávky zvážit?
- Cena
- Poměr stáří a ceny
- Financování
- Výrobce auta a možnost snadného servisu
Je-li to jen trochu možné, zkuste si sebou vzít na nákup někoho, kdo autům alespoň trochu rozumí. Prodejce aut velice rychle pozná, že o autech nemáte ani ponětí, a nepoctivý člověk vás může snadno „natáhnout“. Doprovod s byť i jen amatérskými znalostmi vám může hodně pomoci.
posted by David H. on Led 6
Nákup ojetého vozu je vždy poměrně náročná věc, zvlášť pokud nejste zrovna expert přes auta. Takový vůz je nutné si skutečně pořádně prohlédnout, nenechat nic náhodě a rozhodně se držet rady „důveřuj, ale prověřuj“. Ani nákup ve známé prodejně nemusí být vůbec zárukou, že auto bude bez potíží fungovat a kupujete kvalitní vůz za dobré peníze.
Šest měsíců záruka
Díky novému občanskému zákoníku, existuje pojem tzv. skryté vady. Co si pod tímto pojmem v souvislosti s ojetými vozy představit a kdy vám může pomoci? Za skrytou se považuje taková vada, o které prodávající kupce neinformoval a kupující ji běžným způsobem nemohl odhalit. Není tedy na pohled zřejmá a projeví se až po nějakém čase používání vozu. Tento pojem se tedy snaží chránit i ty, kteří nemají s nákupem ojetin tolik zkušeností. Zákon stanoví maximální dobu šesti měsíců od uskutečněného prodeje jako dobu, ve které se může projevit skrytá vada. Může se jednat například o vadné turbo nebo palivové čerpadlo, únik chladící kapaliny nebo oleje a další. Jestliže se tato vada projeví během šesti měsíců, má se za to, že vada byla přítomná již při koupi.
Důkazy jsou nezbytné
I když to takto zní poměrně výhodně pro kupujícího, není to nutně tak. Prokázat skryté vady totiž může být relativně složité. Prodávající ručí výhradně za vady, kterými vůz disponoval v době prodeje. Nikoli za ty, které vznikly dalším opotřebením. Především je nutné vyloučit, že vada není specifikována ve smlouvě, není zcela zjevně viditelná a nemohla vzniknout běžným opotřebením vozu. Pokud jste i nadále přesvědčení, že se jedná o skrytou vadu, můžete uplatnit nárok na náhradu do 6 měsíců od data předání vozu. Můžete se domáhat opravy či výměny poškozeného vozidla. V případě, že vám prodejce nechce vyhovět zvažte soudní řešení sporu. Jděte do něj ale pouze tehdy, když jste si jisti, že budete schopni dobře prokázat váš nárok.
posted by David H. on Pro 23
Pokud se domníváte, že snaha o to najít co nejlepší náhradu za spalovací motory aut je záležitostí několika posledních let, mýlíte se. Už před více než šedesáti lety se objevil projekt na automobil, který by nebyl poháněn ani benzínem, ani naftou, ani elektřinou, ale jaderným reaktorem. Psal se rok 1958 a americká automobilka Ford představila svůj návrh vozu s názvem Ford Nucleon.
Jak měl automobil fungovat?
Jaderná energie byla po celou dobu padesátých let v centru pozornosti nejrůznějších vědců a inženýrů, kteří se pokoušeli přijít na co nejlepší možnosti, jak ji pro lidstvo využít. Konstruktéři automobilky Ford tak přišli s nápadem vozu poháněného právě jedním malým jaderným reaktorem. Kromě tohoto reaktoru měl mít automobil ještě parní turbínu, která zajišťovala změnu tepla, které by vzniklo při jaderném štěpení, na vodní páru. Tato vodní pára by pak následně poháněla turbogenerátor, který by vyráběl elektřinu. Automobil měl obsahovat jednu kazetu s radionuklidy, která měla mít dojezd až osm tisíc kilometrů a poté by byla vyměněna za novou.
Proč zůstal Ford Nucleon pouze ve fázi projektu?
Přes velkolepé plány ale žádný skutečný automobil na jaderný pohon vyroben nebyl. Jedním z důvodů bylo to, že konstruktéři vycházeli z předpokladu, že se brzy podaří jaderné reaktory miniaturizovat a také přijít na to, jakým materiálem je odstínit, neboť běžně používané olovo, není z hlediska své hmotnosti v případě osobních automobilů možné použít. Další komplikace se týkaly vybudování specializovaných stanic s odbornou obsluhou, která by mohla pracovat s vysoce radioaktivním vyhořelým pohonným článkem, a v neposlední řadě se samozřejmě nabízí i otázka, kam by se v případě masové výroby automobilů obrovské množství vyhořelých článků ukládalo.
Model Fordu Nucleon můžete vidět v Muzeu Henryho Forda v americkém Dearbornu.
