posted by David K. on Říj 12
Ford Mustang je kultovním vozem, který zná bezpochyby každý z nás. Především mužská populace k němu hodně tíhne. Není se čemu divit, vždyť jeho síla, vzhled a celkové pojetí jednoduše prozrazuje, že tento vůz je pro ty správné chlapy.
Síla motoru, kterou musíte vyzkoušet
Vůz Ford Mustang se pochopitelně vyrábí v několika motorizacích. Je však pravdou, že v posledních letech se asi tím nejoblíbenějším modelem stal Ford Mustang GT500 Shelby. Ten mimochodem vychází ze stejnojmenné legendy a pod kapotou toho nabízí více než dost.
Když usednete do takového modelu, máte jistotu, že po nastartování pod sebou ucítíte dunění osmi válců a motor o obsahu pět litrů a více. Každý asi správně tuší, že taková charakteristika motoru bude mít i patřičný výkon, což dokazuje cca 510 kW, takže nějakých 683 koní. A s těmi už se dá uhánět pořádnou rychlostí. Z 0 na 100 km/hod. vypálíte asi za 3,5 sekundy. Maximální rychlost pak atakuje hranici kolem 320 km/hod.
Nemáte na Mustanga? Tak ho půjčte
A teď zpátky k realitě. Pokud si nechcete o voze Ford Mustang jenom povídat a rádi byste si splnili dětský sen, máte dvě možnosti. Buď máte hodně peněz na bankovním účtu a můžete si jej pořídit nebo si ho půjčíte. U většiny z vás pravděpodobně zvítězí druhá volba. Půjčení takových vozů v dnes není ničím neobvyklým.
Stačí složit vyšší, avšak vratnou kauci, absolvovat krátkou instruktáž s profesionálem a poté můžete vyrazit s Ford Mustang na silnice nebo na okruh. Záleží na tom, jakému z těchto zážitků dáte přednost. Je pravdou, že okruhu budete mít asi více příležitostí provětrat alespoň většinu jeho koní.
Takže, pokud si chcete odpověď na otázku z názvu tohoto článku, pak je nejvyšší čas pronajmout si vůz na den nebo jen několik kol na okruhu a pořádně si to užít. O takových pocitech se nedá psát, ty se musí zažít.
posted by David H. on Zář 28
Turbodmychadlo neboli zkráceně turbo je dnes běžnou součástí většiny vozů. To, že ho možná máte ve svém voze i vy, ale ještě neznamená, že víte, jak vlastně turbodmychadlo funguje, a proč je dnes téměř samozřejmostí. Následující řádky vám poskytnou několik základních informací.
Turbodmychadlo – jeho konstrukce a funkce
Součástí každého turbodmychadla je turbína, ta je rozpohybována výfukovými plyny. Tyto plyny následně rozpohybují hřídel, kterou je turbína spojena s kompresorem, který se nachází v druhé polovině turbodmychadla. Tento kompresor následně nasává vzduch a stlačený ho pak posílá dále do spalovací komory motoru. Tímto procesem dochází k tomu, že se mění tlak i měrná hmotnost tohoto vzduchu, to umožní přidat více paliva a výsledkem je i při nižších otáčkách větší výkon než v případě většího atmosférického motoru. Vzhledem ke skutečnosti, že stlačený vzduch je velmi horký, je nezbytnou součástí turbodmychadel také mezichladič. Tyto mezichladiče mohou být vzduchové, kdy je stlačený vzduch chlazen vzduchem, který obtéká zvenku, nebo kapalinové, kdy je stlačený vzduch chlazen stejnou chladicí kapalinou, jako motor sám. V současné době se lze kromě klasických turbodmychadel setkat i s turbodmychadly elektrickými.
Výhody a nevýhody turba
Větší výkon i v nízkých otáčkách je zcela jistě největší výhodou těchto tak zvaně přeplňovaných motorů. Takto chovající se automobil je pro řidiče uživatelsky velmi příjemný a také dynamický. Navíc celý systém turbodmychadla je založen na využití energie výfukových plynů, které se používají k roztočení turbíny, ty by jinak vyšly z vozu ven bez užitku. Turbo tak vlastně využívá „odpadní energii“ automobilu. Pokud jde o nevýhody turba, existuje pro ně speciální označení – turboefekt či turbodíra – tímto slovem se popisuje drobné zpoždění reakce motoru na sešlápnutí plynu.
posted by David H. on Zář 14
I když nepatříte mezi největší znalce aut, slovo pick-up už jste jistě slyšeli. Většina z vás také jistě ví, že jde o formu užitkového vozu. V minulosti byl populární zejména v Americe, v několika posledních letech pomalu ale jistě proniká i na naše silnice. Proč? Jaké jsou výhody spojené s vlastněním a řízením těchto specifických vozidel?
Univerzálnost
Dnešní pick-upy jsou vlastně jakousi kombinací osobních automobilů a malých náklaďáčků či dodávek. Slouží zejména k přepravě zboží, k tomu je uzpůsoben i základní rys pick-upů – prostor pro náklad. Ten může být nejen odkrytý, ale v případě potřeby na něj lze namontovat i krycí nástavbu. Pick-upy tak umožňují, stejně jako dodávky či malá nákladní auta, transport nejrůznějšího poměrně těžkého a objemného zboží, na druhou stranu ale řidiči přinášejí pohodlí srovnatelné s moderními osobními automobily. Majitelům poskytují velmi rozmanité a všestranné využití, jedním automobilem odvezete nejen zboží či pracovní nářadí, ale také dojedete na pracovní schůzku, na nákup i na dovolenou.
Odolnost, síla, bezpečí
Vzhledem k tomu, že některými parametry pick-upy vycházejí z terénních vozů, je jejich výhodou také to, že se nemusíte obávat kvality či spíše nekvality silnic, na které hodláte vyrazit. Kromě toho jde o automobily navrhované pro hrubé zacházení, tato auta tak vydrží to, co běžná auta nikoli. Problémem nebude ani překvapivá nepřízeň počasí, například v podobě několika centimetrů sněhu. Za většinu pick-upů můžete automaticky připevnit tažné zařízení a rázem máte k dispozici „tahač“, za který můžete připojit obytný přívěs či motorový člun. Navíc jejich řízení je velmi komfortní a v zásadě se shoduje s běžným osobním automobilem. V neposlední řadě vám pick-upy dají pocit mnohem většího bezpečí při jízdě, než je tomu u běžných osobních automobilů.
posted by David H. on Srp 24
Americká automobilová firma Ford neboli Ford Motor Company patří již více než sto let k nejznámějším a nejprodávanějším automobilkám na světě. Její jméno dodnes připomíná jejího zakladatele Henryho Fordu, který je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších průkopníků automobilového průmyslu na světě. Znáte příběh tohoto obdivuhodného muže a jeho automobilky?
Henry Ford a jeho sen
Jak jsme již uvedli výše, automobilku založil významný americký průmyslník a podnikatel Henry Ford. Stalo se tak roku 1903 a sídlem nové automobilové společnosti se stalo město Detroit v Michiganu. Prvním automobilem nové automobilky se stal vůz Ford A, kterého se jen za první rok vyrobilo tisíc sedm set padesát kusů. Na výrobě každého automobilu pracovali dva nebo tři muži. V roce 1904 byl tento model nahrazen Fordem C. Cílem Henryho Fordy bylo vyrobit kvalitní, spolehlivý a zároveň levný automobil, který by si mohl dovolit každý. To se mu podařilo s dalším automobilem Ford model T, který se začal vyrábět v roce 1908 a prodával se za pouhých osm set dvacet pět dolarů, což bylo na tehdejší dobu neuvěřitelné.
Tento automobil se stal symbolem pro novou éru osobní dopravy, bylo snadnější ho obsluhovat, udržovat i ovládat. Poptávka po tomto automobilu neustále rostla, a k jejímu uspokojení tak bylo zapotřebí zásadní změny ve výrobě – zavedení pásové výroby. K jejímu zavedení došlo v roce 1913 a umožnilo výrobu Fordu T osmkrát rychleji. Kromě pásové výroby zavedl Henry Ford ve své firmě také speciální sociální program pro zaměstnance, jehož součástí byla například zdravotní péče či kulturní vyžití. Do roku 1927 automobilka vyrobila patnáct milionů automobilů Ford T a stala se naprostou jedničkou na americkém trhu.
Skoupení konkurence, Formule 1 i elektromobily
Později začala automobilka svá auta pojmenovávat podle roku výroby, například Ford 1936, Ford 1941, Ford 1949, Ford 1955, Ford 1960 či Ford 1965. Kromě tohoto díky svému úspěchu začal Ford postupně skupovat automobilky dalších značek, v roce 1922 automobilku Lincoln, v roce 1938 Mercury a v roce 1979 Mazdu. Zajímavostí jistě je také to, že během druhé světové války automobilka vyráběla také bombardéry a tanky. Kromě výroby osobních a užitkových aut se Ford od šedesátých let zaměřil také na závodní automobily, jeho vozy se tak pravidelně účastnily například závodů Formule 1. V současné době se automobilka zaměřuje na výrobu aut s alternativními pohony, například na hybridy a samozřejmě také elektromobily.
posted by David H. on Srp 10
Krásné čisté auto, které se navíc leskne, je vizitkou každého pořádné byznysmena. Nejenom tito lidé, ale i my normální smrtelníci můžeme mít krásné auto, které nám budou všichni závidět. Dokonce k tomu nepotřebujeme auto nové, ale bohatě nám postačí, když se naučíme, jak správně vyčistit interiér a exteriér našeho vozu. Kdo by chtěl jezdit špinavým autem plným nepořádku že? V krásně uklizeném a čistém autě se vám pojede jedna radost. Pojďme se tedy podívat, jak důkladně vyčistit interiér a exteriér vozu.
Zázrak jménem soda
Hned na začátku vám prozradíme tajemství očisty, kterou je všem známá jedlá soda. Tento přípravek je báječným pomocníkem při úklidu domácnosti, nicméně je také vhodný pro úklid a očistu vašeho vozu. Jedlá soda dokáže zbavit vůz přebytečné vlhkosti, ale odstraní také zápach a zatuchlost, která se může v autě vyskytovat. Stačí jen sodou posypat sedačky a koberce vozu, a nechat působit přes noc. Na druhý den vzít vysavač a vše důkladně vysát.
Interiér od podlahy
Použití jedlé sody patří mezi tzv. lidové pomůcky. Ne ovšem všichni řidiči jsou zastánci těchto rad, a proto se raději obrátí na profesionální techniku. V dnešní době existuje celá řada profesionálních čističů koberců a potahů, které dokáží odstranit nečistotu z čalounění sedaček i koberců. Při očistě interiéru nezapomeňte vše vyčistit řádně od podlahy. Nezapomeňte na klimatizaci a také důkladně vyčistěte přední a boční skla. Můžete k tomu použít již zmíněnou jedlou sodu, ocet s vodou, kartáček na zuby, štětec a další pomůcky.
Očista exteriéru
V případě očisty exteriéru se doporučuje pořádně omýt kola a pneumatiky, zaměřit se také na důkladnou očistu předních skel, bočních skel a nevynechat ani zadní sklo. Pořádně omyjte plasty na autě i lak. Dejte si ovšem pozor, abyste ho nepoškrábali. V případě, že si nevíte očistou exteriéru, resp. celého auta, rady, obraťte se na profesionální služby nebo si zajeďte do myčky vozidel.
posted by David H. on Čvc 20
V automobilu tráví většina z nás každý den alespoň několik minut, někteří dokonce několik hodin. Není se proto čemu divit, že se v nich chceme cítit co nejbezpečněji. Z tohoto důvodu se tak automobilky předhánějí v tom, jakou bezpečnostní výbavu jejich vozy nabízejí. Určité podmínky a požadavky na bezpečnostní výbavu automobilu klade také regulace ze strany Evropské unie. Pojďme se tedy blíže podívat na to, s jakými bezpečnostními prvky se v nových automobilech lze setkat.
Vyřešení problému spojeného s mrtvým úhlem
Jedním ze strašáků především nových nezkušených řidičů je tak zvaný mrtvý úhel neboli prostor, který řidič není schopen při řízení vidět za pomoci žádného ze zpětných zrcátek ani přímým pohledem. V současné době se mnoho automobilových firem snaží tento problém vyřešit prostřednictvím instalace speciální soustavy kamer a senzorů, které řidiče na výskyt vozidla v jeho mrtvém úhlu upozorní. Jednou z výhod tohoto kamerového systému, který se často označuje termínem Blind-spot View Monitor, je, že řidiče před možnou nebezpečnou situací nejen varuje, ale zároveň mu na displeji přístrojové desky zobrazí pohled na levou či pravou stranu automobilu, podle toho ve kterém mrtvém úhlu se jiné vozidlo nachází. Navíc obraz z těchto širokoúhlých kamer se na displeji přístrojové desky řidiči ukáže i v dalších situacích, například když chce přejet do jiného jízdního pruhu, čímž systém samozřejmě zvyšuje bezpečnost jízdy obecně. Podobně ho řidiči jistě ocení i za zhoršených světelných podmínek, jako je hustý déšť či mlha.
Další užitečné vychytávky
K dalším novinkám z hlediska nejrůznějších bezpečnostních a asistenčních systémů patří například systém, který zabraňuje případným kolizím s jinými vozidly při couvání. Tento systém řidiče upozorní na případná vozidla, která se k němu přibližují, a zároveň systém rovněž automaticky aktivuje brzdy. Dalším inovativním systémem, který lze u některých nových aut nalézt, je asistent pro bezpečné vystupování, jehož funkcí je zabránit možným nehodám v situacích, kdy se zezadu přibližují jiná vozidla. Pokud k takové situaci dojde, asistent na malou chvilku uzamkne dveře, a řidič ani ostatní pasažéři nemohou do nebezpečné situace z vozu vystoupit.
posted by David H. on Čvc 6
Mnoho lidí dává před koupí nového auta přednost koupi auta staršího. I proto se v České republice tak daří nejrůznějším autobazarům. Koupě staršího ojetého automobilu má samozřejmě své výhody i nevýhody. Z tohoto důvodu se při vybírání vyplatí určitá obezřetnost a opatrnost. Jednou z věcí, která většinu potenciálních zákazníků odrazuje, je zjištění, že auto má poměrně velký počet najetých kilometrů. Většina lidí totiž předpokládá, že čím méně má ojeté auto najeto, tím lépe. Do určité míry samozřejmě ano, ale…
Pozor na stočený tachometr
Pokud se totiž budete při koupi ojetého automobilu zajímat pouze o počet najetých kilometrů a nebudete věnovat dostatečnou pozornost dalším důležitým věcem, může se snadno stát, že se stanete obětí poměrně rozšířené praktiky některých prodejců, stočeného tachometru. I prodejci vědí, že pro mnoho lidí je počet najetých kilometrů jakýmsi magickým číslem a že pokud chtějí prodat, lze si k tomu poměrně snadno dopomoci. Navíc, když k tomu v autobazaru přidají dojemnou historku, že auto si na důchod koupil starší pán, ale pak s ním ze zdravotních důvodů téměř nejezdil, mnoho lidí neodolá.
Proč dát přednost autu s vyšším počtem najetých kilometrů
Jedním z důvodů je samozřejmě skutečnost, že stav tachometru opravdu odpovídá realitě, a vy tak máte představu o tom, do čeho možná budete muset v krátké době investovat. Navíc vás nečekají problémy, které často trápí automobily, které byly skutečně dlouhou dobu spíše „úloženkami“, tedy převážnou většinu času stály a příliš nejezdily. I takováto auta stárnou a náhlé nasazení těchto aut do běžného používání je často spojeno s problémy jako úniky oleje, ztvrdlá těsnění, zatuhlé brzdy či zpuchřelé gumové hadičky. Tyto problémy jsou následně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné a jejich odstranění znamená další finance navíc. Mnohdy je proto lepší dát přednost autu s vyšším počtem najetých kilometrů, které bylo pravidelně na kontrolách a drobných opravách v servisu.
posted by David H. on Čvn 22
Cestování je každodenní součástí našeho života. Mnoho lidí stráví každý den za volantem několik hodin při dojíždění do práce, další hodiny pak o víkendu, když chtějí vyrazit na výlet. Většina silnic bohužel na kapacitu současné dopravy nebyla stavěna, a tak se poměrně často stává, že v případě jakékoli nehody, která se na dané komunikaci stane, či v době dopravní špičky nebo opravy silnice, cestující uvíznou v dopravní zácpě. Naštěstí existuje hned několik online služeb a aplikací, jejichž prostřednictvím můžete sledovat aktuální dopravní situaci a vaši cestu v případě nutnosti pozměnit.
Klasika od Googlu a Seznamu
Jednou z možností, jak dopravní situaci zjistit, představují online mapy, například Google Mapy či Mapy.cz. Obě služby jsou zdarma. O něco lepší služby poskytuje Google, neboť Google Mapy umožňují vyhledat nejkratší či nejrychlejší trasu s ohledem na momentální dopravní situaci a zároveň je lze velmi dobře využít nejen při cestování u nás, ale také v zahraničí. Jejich informace patří k nejpřesnějším, neboť data získávají z několika různých zdrojů. I Mapy.cz vám mohou poradit s dopravními informacemi, ale bohužel zatím při výpočtu délky trasy a potřebného času aktuální dopravní situaci nezohledňují.
Dopravní informace na webu
Podrobné informace o dopravní situaci na českých silnicích a dálnicích poskytuje rovněž portál Bezpečné cesty, který nabízí interaktivní mapu s informacemi o nejrůznějších nehodách, uzavírkách i dalších potížích a omezeních, se kterými byste se na cestě mohli setkat. Můžete zvolit službu Trasa, která vám nalezne všechny problémy na vámi zvolené cestě, a vy si pak trasu upravíte tak, abyste se těmto místům vyhnuli. Mapu aktuální dopravní situace naleznete také na webu Zelená vlna Českého rozhlasu či ÚAMK. Poslední službou, o které se zmíníme, je Waze, která prvoplánově funguje jako navigace pro chytré telefony, ale při plánování trasy neustále zohledňuje aktuální dopravní situaci, zobrazuje překážky, objížďky a další komplikace. Data získává z několika různých zdrojů, jedním z nich jsou i její uživatelé.
posted by David H. on Čvn 8
Nový rok 2020 s sebou přinesl i jednu poměrně zásadní změnu související s emisními limity pro nově vyrobené automobily. Došlo k dalšímu zpřísnění emisního limitu pro oxid uhličitý, jehož dosažení je pro klasické spalovací motory téměř nereálné. Jedná se tak o další krok, kterým jsou automobilky nuceny přeorientovat svou výrobu směrem k ekologičtějším alternativním vozům.
Jeden gram za sto milionů eur
Nově uváděné automobily by neměly v průměru vypouštět více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. To současně odpovídá spotřebě 4,06 litrů benzínu nebo 3,54 litrů nafty na sto kilometrů. Až dosud přitom byl limit 120 gramů oxidu uhličitého na kilometr, došlo tak ke zpřísnění téměř o čtvrtinu. Automobilové firmy má tento limit nutit k větší orientaci na hybridní vozy a také elektromobily. Splnění limitu je pro automobilky finančně velmi náročné, výrobců udávají, že v průměru každé snížení emisí oxidu uhličitého o pouhý jeden gram je stojí přibližně sto milionů euro, které musí věnovat do vývoje speciálních technologií. Pokud nově vyrobené vozy tyto limity nesplní, hrozí automobilkám poměrně tučná pokuta, mělo by se jednat o dva a půl tisíce korun za každý gram oxidu uhličitého navíc.
Budoucnost je v alternativních pohonech
Zavedení tohoto nového emisního limitu pro oxid uhličitý je určitým prvním krokem, který je spojený i s budoucí normou Euro 7, u které se předpokládá, že běžné spalovací motory ji nebudou schopny splnit, a plánuje se také nová metodika měření emisí. Za pět let, tedy v roce 2025, by mělo dojít k dalšímu zpřísnění tohoto limitu a o pět let později znovu. Plán Evropské unie totiž je, aby byl do roku 2030 podíl elektromobilů na všech prodaných vozidlech alespoň třetinový. V současné době tento podíl splňuje pouze Norsko, které majitele elektrovozidel podporuje bohatými dotacemi a dalšími výhodami spojenými s jejich používáním.